Něco o mně

Když to vezmu zpětně, již od dětství jsem měla kladný vztah ke zvířatům a k těm co jsou nám nejblíže – psům a koním, kočky nevyjímaje. Nicméně trvalo dlouho, než mi bylo dovoleno mít doma alespoň psa a ke koni jsem se dostala opravdu až v dospělosti. Psi se stali nejen mými kamarády, ale dokázali mi své odhodlání  a pracovitost při sportovním a záchranářském výcviku.
Ke koním to byla složitá cesta, kde jsem naštěstí měla podporu a výuku od svých známých Simony a Michala, kteří mě naučili u koní snad všechno. Možná i to, co si kůň zrovna myslí. Za to jim děkuji.

Bowenovu masážní techniku jsem poprvé měla možnost shlédnout u pana M. Francla, který ji tehdy aplikoval na psech i na lidech. Reakce všech psů po ošetření bowenovou masáží byla neuvěřitelná, tedy v kladném smyslu. Psíci byli po masáži spokojení, uvolnění, a to i psychicky. Lidé si samozřejmě také pochvalovali účinky, ale oni tomu tak spontánně nepodléhali, jako ta zvířátka, která si lehla, kde je napadlo. Tehdy mě však ani nenapadlo, že bych se něčím takovým mohla v budoucnu zabývat.
Následně jsem sama v těhotenství chodila na bowenovy masáže, které mi velmi pomáhaly při bolestech zad, ale i psychicky. Protože poslední měsíce těhotenství - aspoň pro mě -nebyla žádná idylka. Nevyspalost a celková fyzická zátěž je už sama o sobě vyčerpávající. Bowenova technika, byla pro mě tehdy opravdovou úlevou a tím jsem si pro sebe potvrdila, že je to úžasná pomoc pro každého.
Po narození dcerky  v roce 2011 jsem absolvovala kurzy bowenovy techniky pro psy, pro koně a také pro lidi u instruktorky Katky Koleňové (žákyně Jocka Ruddocka).

V roce 2009 jsem byla zasvěcena do reiki, nejprve prvního stupně, po roce a půl následoval druhý stupeň a od léta roku 2013 jsem absolvovala i třetí stupeň.
Podnětem pro to byla nejdříve asi zvědavost, jak to funguje, co to je atd. Musím říct, že už první stupeň byl nezapomenutelný zážitek, co se dělo, se těžko popisuje. V každém případě reiki považuji za velký dar nejen pro sebe, ale pro lidstvo obecně. Vždy cítím velkou vděčnost při přijímání a předávání této energie. Měla jsem už možnost být svědkem doslova zázraku s pomocí reiki. Ale vím, že existují i jiné způsoby (nebo metody), kdy se zázraky dějí. Avšak jakékoliv předání, resp. i přijetí reiki je přínosné, vždy to má pozitivní účinek.
Tím však moje cesta nekončí. Pokračuji v dalším vzdělávání o znalostech technik a metod pro zdraví člověka nebo zvířete. Zajímám se o léčbu duše, protože určité problémy se skrývají nejen na fyzické úrovni. Již teď některé své zkušenosti aplikuji při řešení problémů druhých.
Všemi zmíněnými způsoby se maximálně snažím pomoci lidem, kteří mě o to požádají, ale i jejich svěřencům, na cestě ke zdraví. Další část, jako užívání doporučených přípravků, péče o sebe a o svou mysl, je už na člověku samotném.

Pro zamyšlení bych vyprávění o sobě zakončila úryvkem z přednášky Jeho Svátosti dalajlamy, něco o praxi soucítění:

Na otázku, co je zdrojem šťastného života, měl dalajlama pouze jedinou odpověď – soucitné srdce. Soucitem přitom nemyslel lítost nad druhými, ale absolutní úctu vůči nim.
 

Čím více sounáležitosti máme s druhými lidmi, tím větší užitek to přináší i nám samotným. Uvažování, že člověk má své výlučné Já, a bude se starat o sebe na úkor všeho ostatního, je pomýlené sobectví. Ve výsledku tím ubližuje pouze sám sobě. Pokud však myslíme na druhé, především tím pomáháme sami sobě. Mysleme tedy na sebe, ale dělejme to obratnějším způsobem.
Jeho Svátost dalajlama